Historie zámku

Historie zámku v Dlouhé Loučce

   Zámek v obci Dlouhá Loučka v Olomouckém kraji již dlouho není ozdobou obce a vstup do budovy je zakázán. O poznání lépe je na tom zámecký park, který je atraktivním místem, kam místní přicházejí nejen za odpočinkem ale i za zábavou.  

    S historií zámku je spojen Řád německých rytířů, který v roce 1623 získal Sovinecké panství, od jeho posledního moravského majitele Jana staršího Kobylky z Kobylí s Horní Dlouhou Loučkou.  V roce 1707 se do vlastnictví Řádu dostala i Dolní Dlouhá Loučka a obě obce byly spojeny v jednu. Na popud velmistra řádu, Franze Ludwiga z Beirheimu, pak došlo na místě původní tvrze v Horní Dlouhé Loučce v letech 1708 – 1709 k vybudování barokního zámku. Cihly na stavbu zámku byly vyráběny ve vlastní cihelně vzdálené přibližně 150 metrů. Zámek, u kterého byl později vysázen zámecký park, plnil funkci letního sídla velmistra Řádu německých rytířů. V první polovině devatenáctého století byla barokní budova klasicistně upravena. Zámek tvořila přibližně severojižně orientovaná obdélná dvoutraktová hlavní budova, zakončená na obou stranách mohutnými obdélnými tubusy. Obě jejich východní poloviny tvořily schodišťové vestibuly, které navzájem spojovala chodba středního traktu. V ose zahradního průčelí připomínala stavebníka zámku kartuše s erbem velmistra řádu Franze Ludwiga z Beirheimu. K jižní části se pravoúhle připojuje krátké východní křídlo opatřené v severním průčelí navazující chodbou. Klasicistní úpravy kolem roku 1830 se dotkly především fasád střední části delšího křídla. Původní barokní vzhled s kordonovou římsou nad přízemím, nárožními pilastry nadokenními frontony a parapetními římsami si zachovaly oba tubusy delšího křídla.

      

      

    Roku 1839 byla k severnímu tubusu přistavěna novobarokní kaple sv. Alžběty s čtvercovou lodí a půlválcovým závěrem. Část jejího interiéru je zachycena na dobové fotografii.

    Zámek a k němu přiléhající areál tzv. Horního dvora byl hospodářským a správním centrem sovineckého panství a sloužil nejen seminaristům, ale i jako nemocnice pro Řád německých rytířů.   

         

       

    Za napoleonských válek sloužil zámek jako lazaret, disponující 600 lůžky. Po bitvě u Slavkova (2. prosince 1805) byl do zdejšího tzv. Horního zámku přesunut Hlavní polní špitál (Hauptfeldspital) č. 19 z Vyškova, obsazeného vítěznými Francouzi. V tomto špitále zde tehdy zemřelo (pokud se dá spolehnout na matriční záznamy uložené ve Vídni) celkem 831 osob z toho:  31 vojáků z Ruska, 11 vojáků z Francie, 789 vojáků a ošetřovatelů z celého území tehdejší rakouské říše. Dalšími obětmi se staly civilní obyvatelé, mezi které se ze zámku rozšířil tyfus. Podruhé byl vojenský špitál v Dlouhé Loučce zřízen roku 1809, po bitvách u Wagramu a Znojma. Tehdy byl označen číslem 26 a jeho matrika ještě není přeložená. V roce 1810, byla po nezbytných úpravách, do zámku přemístěna z nevlídného hradu Sovince hospodářská správa celého Sovineckého panství. Koncem 19. století kolem zámku vznikl asi dvouhektarový park. Původně se část parku využívala jako zeleninová zahrada a nechyběla zde ani oranžerie. Později byl park upraven do anglického stylu. Byly zde místní dřeviny i exotické či méně obvyklé stromy, například jinan dvoulaločný, katalpu trubačovitou a další stromy a keře. Jako lazaret sloužil zámek i za první světové války. Svou špitální náplň zde Německý řád demonstroval přeměnou zámku v nemocnici. Z příkazu velmistra Řádu arcivévody Evžena byl dán k dispozici nemocným a raněným vojákům jako záložní vojenská nemocnice (Hoch und Deutschmeister schloss – Reservespital) pod vedením místního vrchnostenského lékaře MUDr. Adolfa Baldriana. Asistoval mu MUDr. Schmitz z uničovské nemocnice. Již v listopadu 1914 přišli první ranění a nemocní. V lednu 1915 zde byla zřízena zmíněná vojenská rezervní nemocnice. Počet pacientů často přesahoval 100 osob. Ošetřovatelskou péči zastávalo pět německých řádových sester, jejichž horlivá, obětavá činnost udělala na MUDr. Schmitze ten nejlepší dojem. Ač jinověrec, zasadil se pro povolání sester Německého řádu do uničovské nemocnice.  V letních měsících zde pak bylo ubytováno až 2000 vojáků.  V té době sloužil zámecký park i raněným vojákům, kteří zde pobývali. V letech 1920–1923 býval v zámku prázdninový tábor českých dětí z Olomouce. V roce 1922 otevřely sestry Německého řádu v 1. a 2. patře zámku školu domácího hospodářství, která zde existovala až do Velikonoc 1939. V lednu 1925 byla v 1. patře severního pavilonu v sousedství zámecké kaple otevřena z podnětu řídícího učitele mateřská škola vedená jednou z řádových sester. V roce 1927 byl zámek upraven na rezidenci kardinála a olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště, který abdikoval v roce 1920. Kardinál Skrbenský v zámku zemřel 24. prosince 1938 (v 75 letech). Za druhé světové války byl zámek řádu zkonfiskován nacisty a řád jako takový zrušen. Byl zde zřízen zajatecký důstojnický tábor VIII H/H, kde byli v letech 1940–1942 umístěni převážně francouzští váleční zajatci, podobně jako na blízkém hradě Sovinci. Byli mezi nimi i nadaní výtvarníci, kteří jednu místnost vyzdobili nástěnnými malbami al secco (hlinitými barvami na suchou omítku) kolem roku 1941. Zajatci chodili také na pobožnosti do zámecké kaple. Po odsunu francouzských důstojníků byly prostory zámku v červnu 1943 upraveny na vojenský lazaret pro lehce zraněné německé vojáky. Léčilo se zde asi 200 vojáků. Šestnáctého května 1944 byl celý lazaret evakuován a v zámku byli umístěni pacienti s kožními chorobami. Tento lazaret byl 25. ledna 1945 evakuován. V zámku bylo internováno v závěrečných dnech války několik amerických vojáků, pravděpodobně sestřelených letců a sovětští váleční zajatci. Po skončení druhé světové války byl objekt znárodněn a sloužil mnoha různým účelům. V roce 1945 bylo rozhodnuto využít zámek pro armádu. Prostory zámku se dlouho upravovaly a začátkem dubna 1947 nastoupili první vojáci, kteří zde byli pouze do podzimu. Později v zámku byli ubytováni učni, kteří se připravovali na budoucí profese pro nově budované Uničovské strojírny, než se v Uničově vybudovalo kompletní učňovské zařízení. Další využití zámku bylo pro sklady velkoobchodu obuvi Svit Gottwaldov. V roce 1962 byl zámek prohlášen kulturní památkou a byl ve vlastnictví státu. Osmého prosince roku 1985 komplex vyhořel.

    Požár nepostihl novobarokní kapli sv. Alžběty. Velkoobchod nechal zámek provizorně zastřešit, od té doby ale zámek chátral. Postupně odtud mizely balustrády, mříže a další vzácné věci. V roce 1990 získal budovu soukromý majitel a v průběhu let se vystřídalo několik majitelů, ale žádný z nich neměl v úmyslu zámek obnovit. Jeden majitel zámku později požádal Ministerstvo kultury, aby zámek vyškrtlo ze seznamu nemovitých kulturních památek, čemuž bylo 28. dubna 2014 vyhověno.

    V dubnu 2017 se v délce několika desítek metrů zřítila jedna z hlavních zdí. Havarijní stav je zachycen na fotografii. Více fotografií vypovídajících o žalostném stavu zámku najdete na webu http://www.zamekdlouhaloucka.cz/galerie/ . Najdete tam i odkaz na amatérské video pořízené v objektu zámku.

https://www.youtube.com/watch?v=sJH5oghQEnoHYPERLINK „https://www.youtube.com/watch?v=sJH5oghQEno&t=397s“&HYPERLINK „https://www.youtube.com/watch?v=sJH5oghQEno&t=397s“t=397s

    Poslední majitel Elitex strojírna, s.r.o., Zlín po zdlouhavých jednáních a na základě nařízení stavebního úřadu a následném odvolání Obce Dlouhá Loučka ke Krajskému úřadu Olomouckého kraje nabídl obci prodej zámku a přilehlých parcel za 300.000,- Kč. Členové zastupitelstva obce projednali tuto nabídku na pracovní schůzce a následně na řádné schůzi odsouhlasili v létě 2018 odkup zámku a pozemků. Smlouva byla podepsána, odkup realizován a vlastnictví zapsáno do Katastru nemovitostí. Tímto zastupitelstvo na sebe vzalo velkou odpovědnost a musí navrhnout účelné využití a získat finanční prostředky na rekonstrukci zchátralého objektu.

    Parta nadšenců, složená ze dvou zastupitelů obce a několika aktivních občanů, která usiluje o záchranu zámku, založila spolek s právní subjektivitou, nazvaný ZÁMECKÝ TÝM Dlouhá Loučka. Cílem Zámeckého týmu je revitalizace, provozování, propagace a popularizace zámku Dlouhá Loučka, rozvoj turistiky a cestovního ruchu v oblasti Olomouckého kraje na úpatí Nízkého Jeseníku.

Mgr. Jaroslav Brachtl  

červen 2019

Total Page Visits: 487 - Today Page Visits: 1